|
|
Duál ve slovanských jazycích
Adamovičová, Šárka ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Práce mapuje projevy duálu diachronně od praindoevropštiny, přes indoevropštinu, praslovanštinu, staroslověnštinu, až k moderním slovanským jazykům. v každém jednotlivém období popisuje synchronně konkrétní projevy duálu u jmen a sloves. V úvodu je nastíněno členění nesingulárního pólu čísla v různých jazycích. Jádro práce je zaměřeno na popis konkrétních duálových tvarů u jmen, sloves a většinou i zájmen v jednotlivých vývojových fázích jazyka. Pozoruje vývoj duálu - jeho nárůst, ústup i zánik.
|
|
|
Apokryfní Bartolomějovo evangelium ve slovanské tradici
Chromá, Martina ; Čermák, Václav (vedoucí práce) ; Bláhová, Emílie (oponent) ; Reinhart, Johannes (oponent)
Apokryfní Bartolomějovo evangelium ve slovanské tradici (Martina Chromá) Abstrakt Tématem práce je slovanský překlad Bartolomějova evangelia (Otázek Bartolomějových), apokryfní památky sepsané původně v řečtině pravděpodobně ve třetím století. Do dnešní doby se text tohoto apokryfu dochoval ve dvou známých řeckých, dvou latinských a šesti slovanských rukopisech. Tyto slovanské rukopisy pocházejí ze 14.-18. století, přičemž čtyři z nich jsou ruského původu a dva srbského. Cílem práce je stanovení pravděpodobného místa a doby pořízení prvotního překladu památky do slovanštiny a nastínění cest, kterými se rukopisy ve slovanském prostředí dále šířily. Na základě podrobného textologického a lexikálního rozboru docházíme k závěru, že všechny slovanské rukopisy s textem památky vycházejí z jednoho společného archetypu, který byl s největší pravděpodobností pořízen v Bulharsku v průběhu 10. století. Dochované rukopisy dosvědčují, že původní slovanský překlad byl přenesen na Kyjevskou Rus, kde se rukopisy dále šířily a kde zároveň došlo k určitým úpravám textu památky, na základě kterých můžeme dochované rukopisy roztřídit do dvou redakcí či rukopisných linií. Z Ruska se rukopisy s textem památky dostaly také do prostředí srbského, a to nezávisle na sobě ve dvou různých obdobích. Součástí práce je také přehledná...
|
|
| |
|
|
Jazyková analýza Skopského apoštolu
Pilát, Štefan ; Ribarova, Zdena (vedoucí práce) ; Bláhová, Emílie (oponent) ; Vepřek, Miroslav (oponent)
Jazyková analýza Skopského apoštolu Štefan Pilát Skopský apoštol (Skop) je makedonská církevněslovanská památka obsahující krátký apoš- tolář (praxapoštol). Písařský zápis na jeho poslední straně klade vznik rukopisu do roku 1313 ve městě Skopje, a proto Skop řadíme k okruhu severomakedonských památek. Úkolem před- ložené práce bylo zhodnotit Skop z hlediska jeho paleografických, pravopisných a hlásko- slovných rysů a jeho morfologických a syntaktických zvláštností. Zjištěná fakta jsme dále srovnávali se stavem dalších severomakedonských rukopisů a písemných tradic školy ochrid- ské, preslavské, trnovské a rašské. Naším cílem bylo též zhodnotit, do jaké míry mohlo být přijímání jednotlivých písařských norem ovlivněno severomakedonskou nářeční situací, a též identifikovat nářeční prvky pronikající do textu Skop. Došli jsme k závěru, že Skop, ačkoliv náleží k okruhu severomakedonských památek a odrážejí se v něm poměrně jasné stopy seve- romakedonského nářečí, zůstává zejména v oblasti paleografie, pravopisu a hláskosloví v konzervativních pozicích, které jsou typické spíše pro starší písemné tradice školy ochrid- ské. Na druhou stranu však Skop se značnou důsledností zvláště v apoštolních perikopách přijímá normované užití plného repertoáru prejotovaných vokálů, což je norma s největší...
|
|
|
Lexicon of the Old Slavic origin in the Russian language
Peschel, Jitka ; Nazarenko, Liliya (vedoucí práce) ; Žofková, Hana (oponent)
NÁZEV: Slova staroslověnského původu v současném ruském jazyce AUTOR: Jitka Peschel KATEDRA: Katedra rusistiky a lingvodidaktiky VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Lilia Nazarenko, CSc. ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá slovy staroslověnského původu v současném ruském jazyce. Jejím cílem je podat jejich komplexní rozbor. Práce se dělí na tři části. První část pojednává o vzniku staroslověnského jazyka, jeho příchodem na Rus, jeho vlivem na ruský jazyk, pronikáním staroslověnských slov do ruského jazyka a dále vznikem ruského spisovného jazyka. Další dvě části se bezprostředně věnují slovům staroslověnského původu v současném ruském jazyce. Druhá část je analyzuje z hlediska fonetického, morfologického, semantického a stylistického, třetí část se pak zaměřuje na rozdíly ve významu staroslověnských slov, majících ruské ekvivalenty, a na semantické procesy, kterými slova staroslověnského původu prošla. V příloze je zařazen seznam slov, vyskytujících se v práci. KLÍČOVÁ SLOVA: lexikologie, přejaté slovo, staroslověnština, ruský jazyk
|
|
|
Duál ve slovanských jazycích
Adamovičová, Šárka ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Práce mapuje projevy duálu diachronně od praindoevropštiny, přes indoevropštinu, praslovanštinu, staroslověnštinu, až k moderním slovanským jazykům. v každém jednotlivém období popisuje synchronně konkrétní projevy duálu u jmen a sloves. V úvodu je nastíněno členění nesingulárního pólu čísla v různých jazycích. Jádro práce je zaměřeno na popis konkrétních duálových tvarů u jmen, sloves a většinou i zájmen v jednotlivých vývojových fázích jazyka. Pozoruje vývoj duálu - jeho nárůst, ústup i zánik.
|
host ::
RSS.